Stránky Vinného kroužku
 Vyhledávání
 Náhodný obrázek
 Odběr novinek
Máte zájem o zasílání novinek emailem? Zaregistrujte se:

2018 Toskánsko

XVIII. zájezd vinného kroužku

7.9. - 15.9.2018

účastníci: Ivoš, Jarda, Miloš, Míra, Pavel, Roman, Roman K.


Fotogalerie:

                                
Klepnutím na pás obrázků přejdete do alba

Popis zájezdu:

Konečně to přišlo. Náš dlouho plánovaný a velmi očekávaný zájezd do Toskánska začal kolem páté hodiny na náchodském náměstí tradičním přípitkem perlivého Prosecca a vyrazili jsme. Proti tradici jsme termín o týden posunuli, aby v Italii nebylo takové vedro a tolik lidí. Oba předpoklady moc nevyšly, neboť celé léto bylo v Toskánsku minimálně stejně teplo nebo i chladněji než u nás a lidi, ty jsou tam furt.

Cesta až do Rovereta proběhla, jak jsme se dlouho domnívali, v pohodě a bez komplikací. Rovereto je příjemné město a hotel Ostello di Rovereto stejně tak. Studijní skupina vyrazila na poznávačku města a večer jsme zkonzumovali zásoby vína a jídla z domu.

V krásném ránu jsme si dali typickou italskou sladkou snídaní a rozjeli se do Custozy. Po loňské zkušenosti jsme se rozhodli nakoupit bílá vína na cestu a domů ve vinařství Aldo Adami v Custoze. I přes úplnou absenci angličtiny u pána z vinařství a naši „kvalitní“ italštinu jsme si nakonec docela pokecali. Pak už jsme bez komplikací zamířili na jih. Jelikož čas byl dobrý, tak jsme sjeli z dálnice a prohlédli si Greve a Panzano, kde jsme se stavili na občerstvení v restauraci a absolvovali první degustaci Chianti Classico a nákupy na barák v Azienda agricola il Palagio. Odtud do Poggibonsi to bylo již jen kousek. Vzhledem k tomu, že lokalita San Lucchese a náš statek byl na poměrně odlehlém místě, tak jsme to chvíli hledali. Ale vše dobře dopadlo. Rychle jsme se v rekonstrovaném seníku zabydleli. Tak, jak už to na našich zájezdech bývá, první večer byl fakt dlouhý.

Další den nás však čekala návštěva 48. ročníku EXPO del Chianti Classico v Greve in Chianti, která je tradiční výstavou pěstitelů tohoto vína pořádaná Consorzio vino Chianti Classico. Přítomno bylo takřka 70 pěstitelů. Za vstupné 15 euro jsme obdrželi skleničku a wine tasting ticket na 10 degustací. Procvaknutí kupónu bylo u jednotlivých stánků různé, někde za skleničku, někde za celou degustaci a někde jako u Verazzanů necvakali vůbec. Někteří (Míra) se stihli vybodovat i 3x. Krásná akce, během které jsme se občerstvili v místním věhlasném řeznictvi Falorni. Po ukončení degustací jsme zašli na oběd do nedaleké restaurace, kde jsem brzy uzavřeli družbu s paní domácí, která zavzpomínala na návštěvu Prahy před lety a museli jsme se zapsat do návštěvní knihy.

Jelikož někteří z nás nebyli ještě ve Florencii a ostatní mají to město rádi, zasvětili jsme další den návštěvě města. Auto jsme zaparkovali na Piazzale Michelangelo, abychom si vychutnali ten krásný a jedinečný pohled na město. Dolů jsme sešli pěšky a kolem baziliky Santa Croce jsme pokračovali k Signorii a dále po všech věhlasných místech – katedrála di Santa Maria del Fiore, kostel San Lorenzo, Ospedale degli Innocenti… Bohužel turistů stále přibývá, takže návštěva památek byla prakticky nereálná. Cestou domů jsme se stavili v Poggibonsi ve zdejším velkém a dobře zásobeném Coopu na nákup proviantu, což byla v příštích dnech poměrně častá zastávka.

Na úterý jsme měli v plánu návštěvu San Gimignana. Protože to byl kousek a vyjeli jsme poměrně brzy, zažili jsme tuto hojně navštěvovanou destinaci ráno bez lidí. Jaký to byl rozdíl proti předchozímu dni. Nicméně když jsme Gimignano opouštěli (s nakoupenou Vernaciou) hrnuly se již branami přívaly turistů. Další zastávkou tohoto dne byla Siena. Parkovali jsme u Medicejské pevnosti a prochodili město pěšky. Fronta před Dómem nás opět od návštěvy odradila, ale jinak zde bylo celkově o něco méně lidí než ve Florencii. Poobědvali jsme na náměstí del Campo a pomalu se odebrali domů.

Následující den nás čekal nejdelší výlet do jižního Toskánska a Val d‘Orcia. Směřovali jsme po dálnici přes Sienu a Sinalungu do Montepulciana. Procházka tímto středověkým městem, návštěva obchodů a sklepů s nákupy Vino Nobile a Rosso di Montepulciano byly opět zážitkem. Odtud směrem na Monticchiello jsme se proplétali lokálními silničkami s krásnými výhledy přes Val d’Orcia až do Montalcina. Cestou jsme navštívili Bagno Vignoni s hezkým náměstím kolem nádrže s termální vodou. Dále Castiglione d’Orcia s vlastním hradem a pevností Rocca d‘Orcia na protilehlém kopci. Zde jsme poobědvali a pokračovali k takřka povinné zastávce v těchto místech: Abazzio di Sant Antimo. V klášteře, který zde byl původně založen již v roce 781 Karlem Velikým. V Montalcinu pochopitelně zaujaly ochutnávky Brunela a proběhly nějaké nákupy. Po doplnění nafty jsme pak pokračovali přes Sienu přímo domů. Byl to náročný, ale hezký den.

Čtvrtek jsme zasvětili návštěvě oblasti Chianti Classico. Zahájili jsme v Castellina in Chianti prohlídkou historického centra a nákupy zdejší varianty Chianti s Gallo Nero. Následovala návštěva Raddy, vínu zasvěcené destinaci a opět nákupy spojené s vytvářením freundschaftu se zdejšími vinaři. Na oběd jsme zamířili do řeznictví Falorni v Greve. Opět jsme nebyli zklamáni. Následovala prohlídka Castello di Verazzano severně kousek od Greve, ale zde se toto jinak pěkné místo zase hemžilo turisty. Cesta zpět nás zavedla do Panzana s nezbytnou návštěvou světoznámého řezníka Daria Cecchiniho s ochutnávkou jeho produktů a nákupem mletého larda (jistě velmi zdravého). Následně jsme opět zamířili do vinařství Il Palagio s výbornou degustací a nákupy. Zdejší hezká (zprvu lehce komisní) obsluhující nás informovala o festivalu vín v Panzanu, který měl začít následující den.

Natěšeni na další festival jsme dopoledne vyrazili do Panzana, ale ouvej, začátek byl až od 16 hodin. Zklamání jsme zahnali několika doušky vína u Cecchiniho a ochutnávkou salámu a jali jsme se hledat vinařství do kopců. Přesto, že nás cedule vyvedla z Panzana, tak se nám žádné vinařství najít nepovedlo, ale absovovali jsme 8 km po nezpevněné cestě po hřebenu ve výšce takřka 800 metrů nad mořem, což bylo velmi zajímavé. Cesta nás dovedla do dalšího známého cíle – Volpaia, místa kde vládne opravdu nedotčený středověk. Nádhera. Kostel, pár kamenných domů, 2 restaurace a skvělé výhledy. Vše korunoval nezapomenutelný králík s lanýži ve zdejší restauraci la Bottega. Moc jsme odsud nespěchali. Cesta domů směřovala přes Raddu do Tavarnelle Val di Pessa, což je již větší město, které nás moc nezaujalo přesto, že je to již po desetiletí letní rezidence nizozemské královské rodiny a tak jsme skončili v Barberinu Val d’Elsa s kouzelným historickým centrem a zachovanou branou Porta Romana v původním stavu. Zdejší ochutnávka ve vinařství la Spinosa, orientovaném na bio vína sestávala nejen z Chianti Classico, ale i I.G.T. cuvée sangiovese, merlotu i cabernetu. Takže krom Gaiole jsme navštívili na našem putování všechny ostatní obce, kde se může produkovat Chianti Classico.

Večer jsme pobalili, abychom mohli ráno brzo vyrazit na dalekou cestu k domovu s obvyklými tlačenicemi v Rakousku a kolem Mnichova.

Co dodat? Návštěva Toskánska bude vždy výjimečným a nezapomenutelným zážitkem, obzvláště pokud člověk omezí návštěvy turisticky exponovaných destinací. Skvělá vína jsou takřka pravidlem, stejně jako skvělé jídlo a příjemní lidé. Ubytování v krásném a cenově velmi přijatelném prázdninovém domě jen korunovalo tento pěkný výlet.

Epilog: 3 týdny po návratu nám byla doručena společná fotografie z kamery na předposlední pumpě v Rakousku před Brennerem, neboť jsme jaksi zapomněli zaplatit naftu. Pomalu se z toho začíná stávat gerontozájezd.

  2001 - 2019 © Vinný kroužek                                                                                                                                                Hlavní stránka